Putovali jsme k Panně Marii Pomocné u Zlatých Hor

Pouť církevních škol na Maria Hilf

Pouť církevních škol na Maria Hilf

U příležitosti svátku sv. Ludmily, patronky církevních škol, jsme se vydali v pátek 14. 9. 2018 na pouť. Vybrali jsme poutní místo Maria Hilf, které letos slaví 300leté výročí své historie. Byla to první pouť církevních škol, kterou iniciovalo Biskupské gymnázium v Ostravě a pozvalo na ni všechny církevní školy z celé diecéze. Na pozvání reagovala Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola sv. Anežky České Odry.

Pouť církevních škol

Pouť církevních škol

Poutě se zúčastnilo přes 420 studentů, pedagogů a zaměstnanců. Autobusy s námi jeli také někteří rodiče či prarodiče. Jiní přijeli svými auty a připojili se k nám až na místě samotném.
Obě školy doprovázeli jejich školní kaplani – Bigy otec Tomáš Čirž, Odry – otec Pavel Obr.
Z Ostravy jelo 5 autobusů. Původně bylo v plánu, že 2 autobusy zastaví v Heřmanovicích a 2 autobusy ve Zlatých Horách, kde vysadí poutníky. Ti pak

Stateční poutníci

Stateční poutníci

měli jít asi hodinu pěšky k poutnímu místu. Díky stálému dešti putovali ze Zlatých Hor až k poutnímu místu pouze studenti a pedagogové jednoho autobusu. Jejich odvaha, oběť i námaha jistě přinese bohaté plody a užitek. Autobus se scholou jel přímo k poutnímu místu.
Před mší svatou jsme se pomodlili modlitbu bolestných tajemství sv. růžence. V 10.30 hod. pak následovala mše svatá. Úvodní uvítání poutníků patřilo rektoru poutního místa otec Mariuszi Banaszcykovi.
Mši sv. sloužil školní kaplan Bigy – otec Tomáš Čirž. V úryvku z Lukášova evangelia (Lk 6,39-42) zazněla slova …. Ježíš řekl také toto podobenství: „Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy?“ … Otec Tomáš ve své promluvě hovořil o slepotě člověka:
„Mohli bychom říci, že naše církevní školy jsou místy, kde se učíme správnému pohledu, kde se učíme správně se dívat, rozšiřujeme si obzory, kde jsme vedeni k tomu, abychom byli lidmi, kteří vidí, přemýšlejí, kladou si otázky, kteří se učí správně se dívat na sebe sama, na lidi kolem sebe, na okolní přírodu, na Boha.

Poutní místo Maria Hilf u Zlatých Hor

Poutní místo Maria Hilf u Zlatých Hor

Církevní školy jsou místem, kde se učíme dívat se nejen očima, ale především srdcem, protože, jak říká Malý princ, to důležité a podstatné v životě je očím skryté. Správně vidíme jen srdcem!“ To klade velké nároky na pedagogy. Naši žáci a studenti očekávají a počátají s tím, že jsme těmi, kteří vidí, kteří mají zkušenosti, znají cestu, směr, mají vhled, dokáží se správně orientovat nejen ve svém oboru, ale i v životě. Naši studenti počítají s tím a věří nám, že je vedeme správným směrem, že je vedeme k tomu, aby nejen získali potřebné znalosti a vědomosti, ale aby z nich vyrostli krásní, mladí lidé, kteří budou mít zdravé sebevědomí, budou samostatní, budou se umět správně rozhodnout a jednou sami povedou druhé. Je to veliký a důležitý úkol, nesmíme se ho zaleknout. A jestliže někdy sami nevíme jak dál, jděme se poradit k těm, kteří jsou připraveni nám pomoci. Především ale jděme k Tomu, který má moc uzdravit naši slepotu, naši zaslepenost, který otevírá oči slepým a je Lékařem lidských srdcí. Jděme ke Kristu, který je Světlem tohoto světa a nedovolí, abychom spadli do jámy, do zoufalství a beznaděje. On je připraven a chce nás vést cestou k radostnému a plnohodnotnému životu. Kéž jsou tedy naše školy místem, kde se učíme správně vidět srdcem.“
Prosby přečetli zástupci studentů z Ostravy a Oder. Obětní dary přinesly ředitelky škol Mgr. Jana Vylobová a Ing. Pavla Hostašová. Hudební doprovod zajistila naše schola a ke svatému přijímání zpívala také schola z Oder. Po mši sv. poděkovali zástupci oderské školy p. ředitelce Mgr. Jana Vylobové a otci Tomáši Čiržovi za uspořádání celé pouti.

Otec Mariusz Banaszcyk

Otec Mariusz Banaszcyk

Na závěr rektor o. Mariusz velmi poutavě povyprávěl o 300leté historii poutního místa Maria Hilf u Zlatých Hor.
Pouť byla krásná. Věříme, že skrze déšť nám pro obě školy padalo požehnání z nebe. Po mši sv. pršet přestalo, poutníci se mohli krátce porozhlédnout po okolí, dotknout se za kostelem Kříže víry.
Pak jsme všichni postupně odjeli autobusy zpět domů.
Panno Maria Pomocná, děkujeme a prosíme, oroduj za nás a naše školy!
Bc. Dagmar Máchová